HOME

 

Emanuel Rádl:

 

Wycliff

 

     Rozhodnější ale zbožnější než Marsiglio byl John Wycliff (+1384), profesor v Oxfordě. Nevynikl jako scholastik (v tom ohledu byl přívržencem realismu tehdy už zastaralého), ale  jako politický obránce práv Anglie proti nárokům papežovým, a obránce zákona Božího proti světským zřízením. Církev a stát v jeho učení se sbližují; je prý to bestiální omyl (error bestialis) učit, že v anglické církvi má platit jen to, co se uznává za správné v Římě. Kristus je hlavou církve, král rozhoduje o její správě; církev má být chudá a kázaní slova Božího jediným jejím úkolem. Jediný zákon, evangelium, stačí na všechnu mravnost i politiku; neplatí žádný přirozený zákon vedle zákonů Božích. I jest koncem učení Wycliffova theokracie: k theokracii dojde každý, kdo důsledně promyslí učení evangelia. Byl to velký útok na základy zřízení katolického, na jeho antickou morálku, antické pojetí státu a církve; byl to pokus odstranit Aristotela a nahradit jej evangeliem. Wycliffovo učení dalo vznik, jak známo, prvnímu velkému pokusu o revoluci proti církvi, revoluci husitské. Revoluce: jaké nové slovo, neznámé středověku!